Když teploměr klesá pod nulu: Jak připravit naftový motor na zimu

Základem je správné palivo. Nafta se v zimě mění na zimní variantu, která má nižší bod tuhnutí. Problém nastává, když natankujete na přelomu ročních období a v nádrži vám zůstane letní nafta. Ta začíná při teplotách kolem minus deseti stupňů dělat problémy – tvoří se v ní krystaly parafínu, které ucpávají palivový filtr. Proto natankujte včas zimní naftu a nezapomeňte, že filtrová vložka by měla být v dobrém stavu. Vyměňte ji před zimou, ne až když ucpe. K tomu se vyplatí mít v nádrži aditivum zlepšující tekutost, ale pozor – přidávejte ho ještě za kladných teplot, aby se stihlo pořádně promíchat.

Co dělat, když motor nechce chytit ani na druhý pokus Když motor po dvou pokusech nenaskočí, přestaňte startovat a hledejte příčinu. Nejčastěji jde o slabou baterii nebo o ztvrdlý olej, který klade odpor při protáčení. Zkontrolujte svorky baterie – měly by být čisté a dotažené. Pokud máte žhavicí svíčky starší, nechte je vyměnit preventivně, ne až když začnou zlobit. Dobrou pomůckou je nafta pro zimní provoz ve spreji – vstříkněte ji do sání a motor má šanci chytnout. Ale to je jen nouzové řešení, ne systém, na který se dá spoléhat.

Co sbalit do auta, když se počasí umane I když jedete jen na víkend, měli byste mít v autě výbavu pro případ, že uvíznete. Základem je sněhové řetězy, které se hodí nejen na běžné cesty, ale hlavně na strmější úseky, kde je sníh nebo led. Než je poprvé nasadíte, zkuste si to nanečisto na suché vozovce – ušetříte si nervy v mrazu a tmě. Dále si přibalte smetáček na sníh, škrabku na led a malou lopatu. Do kufru patří i deká, čelovka, rukavice a základní nářadí. Pokud jedete do vyšších poloh, přidejte i termosku s teplým nápojem a energetické tyčinky.

Největší chybou bývá agresivní brzdění na poslední chvíli. Když jedete rychle a těsně před křižovatkou nebo zatáčkou sešlápnete pedál téměř k podlaze, destičky se zahřejí na vysokou teplotu a jejich povrch se začne nerovnoměrně opotřebovávat. Místo toho zkoušejte brzdit dříve a plynuleji – ideálně jemně přibrzďte, pak povolte a znovu přitlačte. Tím se teplo rozloží po celé ploše a materiál se nepřehřívá.

Podvozek auta je nejvíc namáhanou částí karoserie. Kamínky, voda, posypová sůl a teplotní výkyvy dělají své. Koroze se neptá, jestli je auto staré dva roky nebo dvanáct. Pokud nechcete za pár let řešit protahlé prahy nebo prohnilé uchycení ramen, je nutné podvozek chránit dřív, než rez začne. Nejdůležitější je příprava povrchu. Bez ní nemá smysl kupovat sebelepší nátěr nebo vosk. Na mastném podkladu nebo na vrstvě staré koroze nová ochrana nevydrží ani jednu zimu.

Druhým častým prohřeškem je jízda s nohou trvale položenou na brzdovém pedálu. I když jen lehce přidržujete pedál, destičky se neustále dotýkají kotouče, což způsobuje jejich rychlé obrušování a zároveň zvyšuje spotřebu paliva. Snažte se nohu mezi brzděním vždy úplně sundat a nechat auto jet setrvačností. Pokud jedete z kopce delší dobu, zařaďte nižší rychlostní stupeň a nechte motor brzdit – destičky tak použijete jen na úplné zastavení.

Plánujete první letošní výjezd do hor a v předpovědi se objevily sněhové srážky? Než vyrazíte, je třeba auto připravit na úplně jiné podmínky, než na jaké jste zvyklí z města. Nejde jen o to mít v kufru sněhové řetězy. Zkontrolujte stav pneumatik, jejich stáří a dezén. Minimální hloubka vzorku u zimních pneumatik je dána zákonem, ale pro jízdu na sněhu a ledu je bezpečná hodnota výrazně vyšší. Pokud si nejste jistí, změřte si ji třeba mincí – když se vzorek nedostane přes okraj, je na čase pneumatiky vyměnit.

Když už vyrazíte, počítejte s tím, že cesty v horách jsou úzké a často neudržované. Než vyjedete, podívejte se na aktuální informace o sjízdnosti – ne všechny úseky jsou pro zimní provoz otevřené. A pokud se před vámi objeví sněhový pluh, nevytvářejte zbytečné kolony a nebrzděte bezdůvodně. Pamatujte, že v zimě platí nepsané pravidlo: pokud je to možné, jezděte s rozsvícenými světly i ve dne a vždy mějte v autě mobil s nabitou baterií a powerbankou. Tím se vyhnete většině nepříjemných situací a užijete si hory bez stresu.

Když škrábanec pronikne až na základní vrstvu Hlubší škrábance, kde je vidět podkladová barva, vyžadují opravnou tužku nebo sadu s kapkou laku. Před aplikací místo důkladně odmastěte a osušte. Kapku naneste přesně do rýhy, ideálně párátkem nebo tenkým štětečkem. Lak nechte zaschnout minimálně přes noc. Další den přebruste přebytek velmi jemným brusným papírem (zrnitost kolem 2000) za mokra. Nakonec místo vyleštěte jemnou pastou, aby splynulo s okolím. Důležité je nanášet lak v tenkých vrstvách, ne v jedné silné kapce – jinak vznikne bublina nebo nerovnost.