Jump to content

Když stojíte před Faustovým domem, než zazvoníte

From Dusty Ways: Rebirth


Při přechodu Karlova mostu si všímejte nejen soch, ale také konstrukce. Většina turistů míjí bez povšimnutí, že most je mírně vyklenutý, aby lépe odolával tlaku vody. Pokud chcete zažít most bez davů, vyjděte si brzy ráno, kolem sedmé hodiny. Tehdy je nejlépe vidět detaily, jako jsou kamenné kříže nebo sluneční hodiny na Staroměstské mostecké věži. Typická chyba je spoléhat na to, že most je celý z pískovce. Ve skutečnosti najdete i žulu a dokonce i betonové prvky z pozdějších oprav.

Největším omylem návštěvníků je považovat Vinohrady za „starou" čtvrť s dlouhou historií. Ve skutečnosti je to čtvrť relativně mladá – většina domů vznikla během posledních třiceti let devatenáctého století a na počátku století dvacátého. Vinice zde sice byly, ale jen do té doby, než je město vykoupilo a rozparcelovalo. Z původních vinohradů se nedochovalo téměř nic, ale pozůstatky najdete v podobě názvů ulic (např. Vinohradská, Korunní) nebo v zahradách, které kopírují staré terasy. Pokud chcete najít skutečné stopy révy, jděte do Havlíčkových sadů, kde je dodnes funkční vinice jako připomínka toho, co tu bývalo.

Vinohrady nejsou jen o historii, ale i o každodenním provozu. Místní trhy, malé obchody a parky tvoří síť, která funguje díky tomu, že lidé bydlí blízko sebe. Pokud se sem chcete nastěhovat, zvažte, jestli vám vyhovuje život v ruchu, nebo hledáte spíše klid v bočních ulicích. Pro ty, kdo přijedou jen na návštěvu, platí jednoduché pravidlo: nechte si dostatek času a nechoďte jen po hlavních tazích. Odbočte do ulic jako Mánesova nebo Římská, kde uvidíte původní dlažbu, malé vnitrobloky a zeleň, která je tu často jediná. Až budete stát před domem s pamětní deskou, vzpomeňte si, že před sto lety tu stál vinný lis – a i když už po něm není památky, genius loci zůstává.

Jak se nespálit při koupi rekonstrukce bytu na Vinohradech rady pro rekonstrukci ty, kdo zvažují koupi či pronájem bytu v této lokalitě, je znalost historie praktická. Vinohrady mají specifickou zástavbu, kde se mísí činžovní domy s činžovními vilami a novostavbami. Typickým problémem starších bytů je absence výtahu, vysoké stropy (krásné, ale drahé na vytápění) a původní dřevěné podlahy, které vyžadují citlivou rekonstrukci. Před podpisem smlouvy si vždy ověřte, zda budova prošla zateplením a zda není v havarijním stavu – na Vinohradech je mnoho domů v památkové zóně, což znamená přísné stavební předpisy a omezené možnosti úprav. Zároveň pozor na „sklepy", které jsou často vlhké a nevyužitelné, a na balkony, které bývají orientované do vnitrobloku, kde je menší světlo.

Na záúložné prostory v malém bytěěr si dejte pozor na příběhy, které si z návštěvy odnesete. Průvodci sice rádi vyprávějí o tom, jak se ve věži o půlnoci zjevuje postava a jak se tu kdysi propadl student do sklepení, ale většina z těchto historek vznikla až v devatenáctém století jako turistická atrakce. Pokud chcete oddělit fakta od fikce, přečtěte si předem alespoň jednu odbornou publikaci o gotické architektuře Prahy, jinak budete po návratu domů těžko vysvětlovat, proč jste si koupili suvenýr s vyobrazením ďábla, který v domě nikdy nebyl.

Klíčem k příjemnému zážitku je správné načasování a volba méně známých vstupů. Většina lidí proudí hlavním vchodem od Hradčanského náměstí. Vy ale můžete využít boční vstup od Zahrady Na Valech nebo vchod z Jiřské ulice. Tím se vyhnete nejdelším frontám a ušetříte si čas, který můžete věnovat procházce malebnými zákoutími. Nezapomeňte, že i samotné Hradčanské náměstí má svou atmosféru, kterou oceníte spíše po ránu, když ještě není zaplněné.

Pokračujte dále po proudu, směrem k Národnímu divadlu. Cesta vede kolem novogotické Novoměstské mostecké věže, která je nižší a mladší než ta staroměstská, přesto má své kouzlo. Za věží se otevře výhled na most Legií, který byl dokončen na počátku dvacátého století. Tento most je technicky zajímavý tím, že jeho ocelová konstrukce spočívá na kamenných pilířích, ale oblouky jsou nýtované. Pokud se podíváte pozorně, uvidíte, že zábradlí má secesní motivy – to je znak doby, kdy byl most stavěn.

Nezapomeňte ani na topeniště a krby. Renesanční krby bývají masivní, s kamenným nebo mramorovým rámem a s rovným, nezdobeným či jen jednoduše profilovaným překladem. Pozdější přestavby často přidávaly litinová kamna nebo krbové vložky, které byly vsazeny do původního otvoru, čímž vznikly typické schody mezi starým a novým. Pokud rekonstruujete, neodstraňujte bezhlavě litinová kamna – jsou dokladem určité etapy. Raději je ponechte jako exponát a vytápění řešte jinými, méně invazivními způsoby.

If you loved this information and you want to receive much more information regarding tato stránka i implore you to visit our web site.