5 zásad, které prodlouží život chrupu vašeho psa či kočky

Dobrá ústní hygiena nevyžaduje drahé vybavení ani složité postupy. Stačí pár minut denně, správná technika a pravidelná kontrola. Zvíře vám za to poděkuje lepším dechem, zdravějšími zuby a delším životem bez zbytečných bolestí. Pokud začnete s péčí už u mláděte, zvykne si přirozeně a čištění se stane běžnou součástí dne. U dospělých jedinců to chce více času, ale výsledek stojí za to.

Když pes začne sípat nebo mu otéká krk Jakmile pes sípá, dýchá s otevřenou tlamou, má namodralé dásně nebo se mu rychle zvětšuje otok na krku, nesnažte se mu do tlamy cokoli strkat. V tuto chvíli už není na vyndávání žihadla čas – cílem je udržet psa v klidu a co nejrychleji se dopravit k veterináři. Psa vezměte do náruče, pokud to jeho velikost dovolí, a při cestě mu mluvte klidným hlasem. Žádné vkládání prstů do tlamy, žádné pokusy o umělé dýchání, protože tím můžete otok ještě zhoršit.

Mezi typické chyby patří čištění pouze předních zubů, protože ty vzadu jsou vidět méně, ale právě tam vzniká nejvíce problémů. Dalším omylem je věřit, že suché granule zuby čistí. Granule se při kousnutí rozpadnou dřív, než by mohly působit jako kartáček, a navíc obsahují cukry, které podporují vznik plaku. Stejně tak nenechávejte zvířeti neustále přístup k měkkým konzervám – jejich zbytky ulpívají na zubech a urychlují zubní kámen.

Typická chyba je přepravka příliš velká nebo příliš malá. Kočka v ní musí stát, otočit se a lehnout si, ale ne běhat. Druhá chyba: nechat kočku při jízdě volně v autě. Při náhlém brzdění se zraní a způsobí nehodu. Třetí chyba: přikrývat přepravku úplně. Kočka potřebuje vidět ven, aby se orientovala. Stačí částečné zakrytí, které tlumí světlo a hluk, ale ponechá výhled.

Sledujte svého psa. Pokud po nasazení doplňku začne zvracet, mít průjem nebo se mu zhorší chuť k jídlu, okamžitě ho vysaďte a konzultujte s odborníkem. I vysoce kvalitní přípravky mohou u některých jedinců vyvolat nežádoucí reakci. Zároveň pamatujte, že doplněk stravy není lék – nenahradí operaci ani rehabilitaci. Nejlépe funguje v kombinaci s přiměřeným pohybem, udržením optimální hmotnosti a pravidelnou veterinární péčí. Teprve když máte všechny tyto základy v pořádku, doplněk stravy dává skutečný smysl.

Jak často a čím čistit, aby to mělo smysl Ideální frekvence je každý den, ale pokud to nezvládáte, snažte se alespoň třikrát týdně. Méně časté čištění už nebrání tvorbě zubního kamene. Kartáček vybírejte podle velikosti tlamy – pro kočky a malé psy existují násadky na prst, pro větší psy pak hlavice s delší rukojetí. Pokud zvíře kartáček nesnese, zkuste alternativu: gázový tampon namotaný na prst, speciální žvýkací hračky nebo dentální pamlsky. Ty ale nikdy nenahradí mechanické čištění, pouze ho doplňují.

Pokud už zvíře má viditelný zubní kámen nebo zapáchající dech, běžná hygiena nestačí. Nezbytná je profesionální kontrola u veterináře. Ten v narkóze odstraní zubní kámen ultrazvukem a obrousí zuby do hladka. Po takovém zákroku je důležité pokračovat v pravidelné péči, protože bez ní se kámen vrátí do půl roku. Sledujte také varovné signály: červené dásně, krvácení, odmítání suché stravy nebo tlapku u tlamy. Čím dřív problém zachytíte, tím menší zásah bude potřeba.

Zápach z tlamy, žlutý povlak na zubech nebo červené dásně nejsou jen kosmetický problém. U psů i koček se bez pravidelné péče rychle tvoří zubní kámen, který vede k zánětům dásní, bolesti a dokonce i ke ztrátě zubů. Zároveň platí, že zdraví dutiny ústní ovlivňuje celý organismus – bakterie z nemocných zubů se mohou dostat do krve a zatížit srdce, játra nebo ledviny. Prevence přitom není složitá, ale vyžaduje systém a trpělivost.

Jakmile kočka začne do přepravky dobrovolně chodit, přidejte krátké hry. Házejte dovnitř hračku, nechte ji, ať si tam zdřímne. Po týdnu zkuste zavřít dvířka na pět minut, kočku noste po bytě. Pak prodlužte čas na deset minut. Důležité je, abyste ji nepouštěli ven hned, když začne mňoukat – to by ji naučilo, že protest funguje. Počkejte, až se uklidní, a teprve pak otevřete.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout Prvním typickým omylem je koupit hračku, která je příliš těžká na otevření. Pes se párkrát pokusí, neuspěje, a hračku navždy ignoruje. Začněte vždy s nejlehčí variantou a pamlsky sypejte viditelně, aby pochopil princip. Druhou chybou je nechat hračku psovi k dispozici trvale. Když je stále k mání, ztrácí na atraktivitě. Nejlepší je ji střídat s jinými hračkami a nabízet ji jen na deset až patnáct minut denně.