Malá garsonka, velká výzva pro bydlení

Skladování právě té matrace a ložního prádla se stalo druhým rébusem. Byt nemá vestavěnou skříň na chodbě a každá volná skříň už praskala ve švech. Řešení přišlo s kombinací nábytku na míru. Nechali jsme si vyrobit nízkou komodu pod okno v obýváku, která má hluboké šuplíky na právě ty věci. Do jednoho se vejde souprava povlečení pro hosty, do druhého deka a dva polštáře navíc. Komoda zároveň slouží jako odkládací plocha pro kávu nebo knížky. V apartment interior design často zapomínáme, že i vertikální prostor nad okny nebo dveřmi se dá využít. Instalovali jsme tam úzké police na krabice s vánočními ozdobami. Nikdo je nevidí, ale přitom mají své mí


Když jsme se s manželem nastěhovali do prvního bytu, byla to klasická dvacítka s obývákem o rozloze osmnáct metrů čtverečních. Každý večer jsem měla pocit, že prostor působí neútulně, skoro až depresivně. Přitom jsme měli nový nábytek a svěží bílé stěny. Problém byl v tom, že jsem vůbec neuvažovala nad souvislostí mezi barvami a tím, jak doma fungujeme. Začala jsem pátrat, proč se v některých místnostech cítím skvěle a v jiných ne. A pak mi došlo, že klíč spočívá v promyšleném výběru domácí palety barev. Nejde o to mít všechno sladěné do šedi, ale o to, aby odstíny podporovaly účel každého pokoje. V ložnici potřebujete klid, v obýváku energii a v předsíni vzdušnost. Pokud tohle ignorujete, budete se v bytě cítit nepatřičně, i když bude dokonale uklize


Největší bolest hlavy představovala postel. Klasická dvoumetrová zabrala půlku pokoje a přes den hyzdila celý prostor. Kam s přehozy, polštáři a ložním prádlem? Skříň byla malá a každý centimetr drahý. Rozhodla jsem se pro bed with storage, kde se pod matrací skrývá hluboký úložný prostor. Najednou zmizely všechny deky a náhradní povlečení. Jenže jen postel nestačila na návštěvy. Když přijela maminka, musela spát na nafukovací matraci, která za hodinu splaskla. Byla to noční můra. V tu chvíli jsem pochopila, že potřebuji něco, co zvládne obě r


Pak přišel čas na změnu. Pořídila jsem si malý sofa bed, který vypadal jako obyčejná sedačka, ale během pár vteřin se proměnil v lůžko. Měl kvalitní slatted frame, který držel tělo ve správné poloze, a foam mattress o tloušťce 16 cm, takže se na něm dalo spát opravdu pohodlně. Žádné propadání do středu jako na starých rozkládacích gaučích. První noc, kdy jsem ho vyzkoušela sama, jsem se budila svěží. A když přijela kamarádka na víkend, stačilo pár pohybů a měla vlastní postel. Všechen ten prostor, který dříve zabírala nafukovací hrůza, jsem mohla využít pro stolek nebo lampu. A právě v tom je kouzlo moderní home de


Mít doma kávový koutek není jen o tom postavit na linku kávovar a šálek. Je to promyšlený prostor, který by měl fungovat i v malém bytě, kde se každý centimetr počítá. Když jsem zařizovala svůj první garsonku, narazila jsem na klasický problém: v kuchyni byla jen úzká deska a já chtěla mít espresso po ruce, aniž bych si pokaždé musela uklízet žehličku nebo kořenku. Právě tam se zrodila moje posedlost tvořit funkční koutky. Dnes už vím, že klíčem je chytrý výběr nábytku a textilií, který zvládne i malý rozpočet. A pokud se vám do kuchyně nevejde nic víc než polička, nezoufejte. Někdy stačí opřít košík se surovinami o skleněnou výplň skříně a celé to posunout o level v�


V poslední době jsem si zamilovala systém, kdy je kávový koutek integrovaný přímo do skříně s rozkládací postelí. Když host přijede, jednoduše zatáhnete záclonu a kávovar zmizí. A když zrovna nikdo nespí, stačí otevřít dvířka a máte všechno po ruce. Využila jsem k tomu starou šatní skříň, do které jsem dala poličky a na jednu z nich postavila pákový kávovar. Dole mám zásuvky na šálky a v druhé polovině je složená pěnová matrace pro hosty. Je to geniální, protože když mám chuť na kávu, nemusím nic přenášet. A když se večer chystám spát, stačí pár pohybů a celý koutek je schovaný. Kdybyste to viděli, řekli byste, že je to normální skříň na prá


Další bolestí bylo spaní pro návštěvy. Rozkládací gauč na dvě noci sice zachrání, ale když u vás stráví teta z Moravy celý týden, chcete, aby se cítila jako doma, ne jako na ubytovně. Původně jsme váhali mezi klasickou rozkládací pohovkou a variantou s výsuvným rámem. Nakonec zvítězila pohovka s click-clack mechanismem. Sedák se jedním pohybem sklopí a rázem máte lůžko, které není poseté odpornými drážkami z polštářů. Problém nastal s matrací. Levnější modely mají často tenký molitan, kde cítíte každé péro. Investovali jsme proto do samostatné pěnové matrace tloušťky 16 cm, kterou přes den schováme pod pohovku. Až přijede sestra, prostě ji vybalíme a položíme na složený rám. Žádné skřípání, žádné probdělé n