Bezpečné heslo, které si snadno zapamatujete

Jednou z nejúčinnějších technik je tvorba hesla z věty, kterou si snadno zapamatujete. Vezměte si například větu: „Můj pes Baryk má rád kosti a běhá každý den." Z ní vytvoříte heslo tak, že použijete první písmena slov a doplníte číslici či speciální znak: „MpBmrkabkd!" Takové heslo je dlouhé, obsahuje velká i malá písmena, číslici a speciální znak, a přitom si ho snadno odvodíte z věty, kterou znáte nazpaměť. Důležité je, aby věta nebyla příliš obecná – vyberte si něco, co se týká jen osvětlení v obývákuás, třeba konkrétní vzpomínku nebo vtip z dětství.

Pozor na časté chyby při tvorbě hesel Mnoho lidí si myslí, že stačí vyměnit písmeno „a" za „@" nebo „i" za „1". To je sice hezké, ale útočníci tyto triky znají a automaticky je testují. Stejně tak nepoužívejte sekvence jako „123456", „qwertz" nebo „heslo" – to jsou první pokusy každého útoku. Velkou chybou je také používání stejného hesla pro více účtů. Pokud jedno heslo unikne, útočník má přístup ke všem vašim službám – e-mailu, sociálním sítím i internetovému bankovnictví.

Shrnutí: pro domácí sledování je dnes nejuniverzálnější volbou Full HD. Pokud máte menší obrazovku nebo sedíte dál, rozdíl mezi Full HD a 4K nepoznáte. U větších televizí a při sledování zblízka se vyplatí investice do 4K, ale jen s odpovídajícím připojením a hardwarem. Vždy berte ohled na konkrétní podmínky – velikost obrazovky, vzdálenost a rychlost internetu. Vyhnete se tak zklamání z mizerného obrazu i zbytečně utraceným penězům za výbavu, kterou nevyužijete.

Pro každou důležitou službu byste měli mít jiné heslo, ale to neznamená, že si musíte pamatovat desítky složitých kombinací. Vytvořte si systém, kde k základnímu heslu přidáte něco specifického pro danou službu. Například základ „MpBmrkabkd!" můžete rozšířit na „MpBmrkabkd!FB" pro Facebook nebo „MpBmrkabkd!GM" pro Gmail. Tím získáte unikátní hesla, která si snadno odvodíte, ale nikde není napsaná celá kombinace.

Nejprve kontakty, potom fotky – aneb správné pořadí kroků Základní pravidlo zní: nejprve si vytvořte lokální zálohu fotek na paměťové kartě, počítači nebo externím disku. Až poté se pouštějte do přenosu kontaktů. Kontakty jsou totiž malé soubory, které se dají snadno obnovit, zatímco fotky jsou těžké a jejich zálohování trvá déle. Pokud začnete s kontakty a během toho se vám zobrazí nabídka na synchronizaci fotek, zrušte ji. Místo toho přeneste fotky ručně – připojte telefon k počítači kabelem, zkopírujte složku DCIM a teprve poté se věnujte kontaktům.

Během přenosu se vyvarujte dvou typických chyb. Za prvé: nepoužívejte k přenosu aplikace, které mají oprávnění ke čtení i mazání celého úložiště – místo toho zvolte nástroj, který umí jen exportovat. Za druhé: nepřenášejte data přes veřejné Wi-Fi bez šifrování, protože riziko napadení je vyšší. Pokud přenášíte kontakty přes Bluetooth, ujistěte se, že jsou obě zařízení viditelná a že po dokončení přenosu zkontrolujete počet a obsah záznamů.

Pokud už používáte cloudové služby, nastavte si je tak, aby se fotky nahrávaly pouze v režimu Wi-Fi a nikdy nepovolujte automatické odstraňování fotek ze zařízení po úspěšném přenosu. To je častá příčina ztráty snímků, které vypadají jako uložené, ale ve skutečnosti se kvůli chybě synchronizace nenahrály. Vždy po přenosu kontaktů zkontrolujte, zda se v novém telefonu nezobrazují fotky, které jste nezáměrně importovali. Pokud ano, nezoufejte – stačí je smazat a znovu provést přenos fotek, tentokrát kontrolovaně.

Nakonec si zkuste heslo pravidelně měnit, ale ne příliš často – stačí jednou za tři měsíce u kritických účtů, jako je e-mail nebo bankovnictví. A pokud máte pocit, že jste někde zadali heslo podezřele, okamžitě ho změňte. Silné heslo je jako zámek u dveří – musí být dostatečně odolný, ale zároveň musíte být schopni ho otevřít.

Pro běžné domácí sledování (filmy, seriály, YouTube) stačí Full HD. Pokud hrajete hry nebo pracujete s grafikou, zvažte Quad HD – je to kompromis mezi kvalitou a výkonem. 4K si vyberte jen tehdy, když máte velkou obrazovku (nad 60 palců), sedíte blízko a máte dostatečně rychlé připojení. U menších monitorů a televizí je 4K zbytečný luxus, který jen zbytečně zatíží hardware a spotřebuje data. Než se rozhodnete, podívejte se na specifikace svého zařízení – podporuje dané rozlišení přes daný port? Starší notebook na 4K v podstatě zapomeňte.

Když si chcete doma pustit film nebo seriál, často narazíte na volbu rozlišení. Na první pohled vypadá jednoduše – čím víc pixelů, tím lepší obraz. Ale není to tak úplně pravda. Důležité je, na co se díváte, jak daleko od obrazovky sedíte a co vlastně váš hardware zvládne. Špatně zvolené rozlišení může znamenat zbytečně velké soubory, nebo naopak rozmazaný obraz i na kvalitním televizoru.

In case you loved this informative article and you would like to get more information about číst více i implore you to stop by the website.